Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv epidurální analgezie na trvání I. a II. doby porodní.
Kuklová, Dagmar ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Vliv epidurální analgezie na trvání I. a II. doby porodní Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje problematice epidurální analgezie, která je v dnešní době považována za nejúčinnější metodu tišení porodní bolesti. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se porodní bolesti a metod jejího tišení. Práce podává ucelený pohled jak na postupy nefarmakologické, tak i na postupy farmakologické. Podrobněji je popsána metoda epidurální analgezie. Práce popisuje indikace a kontraindikace pro podání epidurální analgezie a zabývá se jejím vlivem na průběh porodu. Praktickou část této práce tvoří výsledky prospektivního sledování zabývajícího se právě epidurální analgezií. V těto práci byla porovnávána skupina žen rodících s epidurální analgezií se skupinou žen rodících bez epidurální analgezie a bylo zjišťováno, zda má tato metoda analgezie vliv na délku I. a II. doby porodní. Statistickými metodami bylo zjštěno, že epidurální analgezie nemá vliv na trvání I. ani II. doby porodní. Klíčová slova: epidurální analgezie, porod, I. doba porodní, II. doba porodní, porodní bolest, tišení bolesti, porodní asistentka
Názor rodiček na zvládání bolesti při porodu farmakologickými metodami
JIRÁSKOVÁ, Renáta
Bakalářská práce pojednává o zvládání bolesti při porodu farmakologickými metodami a o názorech žen na tyto metody. V teoretické části je popsán porod, porodní bolest a nefarmakologické metody tišení bolesti při porodu. Dále se práce zaměřuje na jednotlivé farmakologické metody tišení bolesti a na roli porodní asistentky v péči o rodičky s porodními bolestmi. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá předporodní informovaností žen o farmakologických metodách tišení bolesti při porodu a názory žen na tyto metody. V této bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit předporodní informovanost žen o farmakologických metodách tišení bolesti během porodu a druhým cílem zjistit názory žen na využití farmakologických metod tišení bolesti během porodu. V souvislosti se stanovenými cíli byly formulovány dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak jsou rodičky informovány o farmakologických metodách tlumení bolesti při porodu? Výzkumná otázka 2: Jaké názory mají ženy na využití farmakologických metod při porodu? Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda získávání dat formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Dále byla provedena obsahová analýza pomocí metody papír a tužka. Získaná data byla následně kategorizována. Byly vytvořeny dvě hlavní kategorie Informovanost žen a Porod a bolest. Výzkumný soubor tvořilo osm žen v období pět měsíců po porodu, které rodily v pražských nemocnicích. Rozhovory probíhaly během května 2015 a všechny se odehrávaly v domácnostech jednotlivých žen. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že polovina respondentek se cítila o farmakologických metodách tišení bolesti dostatečně informována a druhá polovina respondentek se cítila informována nedostatečně nebo vůbec. Většina žen projevila aktivní účast na získávání informací. Při vyhledávání informací ženy nejvíce využívají internet a názory rodiny a přátel. Třem respondentkám byly podány informace před porodem od zdravotnického personálu, z toho všem třem byly informace podány na předporodním kurzu a pouze dvěma z nich v těhotenské poradně. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že polovina žen by uvítala více informací o tišení bolesti farmakologickými metodami při porodu již v těhotenské poradně a to především formou letáků. Řešení spočívá v edukaci žen již před porodem a to v těhotenské poradně či na předporodních kurzech, kde informace ženám předávají odborníci. Názory žen na využití farmakologických metod tišení bolesti byly spíše negativní. Většina žen by farmakologické metody raději nevyužívala. Polovina z nich by k těmto metodám přistoupila až v případě nesnesitelné bolesti. Tři respondentky by farmakologické metody k tišení bolesti nevyužívaly vůbec. Dvě z nich z toho důvodu, že mají velmi pozitivní zkušenost z porodů, které proběhly bez tišení bolesti farmaky a naopak jedna z respondentek z důvodu negativní zkušenosti s intravenózní systémovou analgezií z posledního porodu. Pouze jedna respondentka měla na farmakologické metody velmi kladný názor a hojně by je využívala. V současné době nám moderní medicína nabízí různé farmakologické metody na tišení bolesti při porodu a je velmi důležité je ženám nabízet, avšak konečné rozhodnutí o využití těchto metod je na ženách. Při vyhodnocování výsledků výzkumného šetření byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Výzkumné šetření ukázalo, že polovina žen se cítila o farmakologických metodách tišení bolesti nedostatečně informována, z čehož vyplývá, že by ženy měly být před porodem o těchto metodách více edukovány. Dále výzkumné šetření ukázalo, že by ženy farmakologické metody tišení bolesti raději nevyužívaly, z důvodu předchozích zkušeností či pocitu, že bolest k porodu patří. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro studentky porodní asistence i pro porodní asistentky. Dále ji jako edukační materiál mohou využít těhotné ženy a ženy plánující těhotenství.
Způsoby zástavy krvácení a jejich využití v záchranných složkách
MADĚRÁNKOVÁ, Adéla
Teoretická část práce pojednává o krvácení a metodách jeho zástavy. Je zde postupně popsáno dělení krvácení, fyziologická hemostáza, změny organismu při hemoragickém šoku, metody zástavy krvácení, další ošetření po dočasné zástavě krvácení a komplikace. Práce obsahuje dlouho známé metody zástavy krvácení, jako je tlakový obvaz, ale také relativně nové pomůcky, například hemostatická gáza celox a nově vyvíjené prostředky, k nimž patří Wound Stasis System. Pro výzkum jsem si stanovila dva cíle. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké způsoby zástavy krvácení aplikují při svých zásazích jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Vedlejším cílem bylo porovnání vybavení na zástavu krvácení jednotlivých záchranných složek integrovaného záchranného systému. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou výzkumu. Použila jsem metodu řízeného rozhovoru, který jsem vedla se třinácti členy integrovaného záchranného systému z Jihočeského a Jihomoravského kraje. Každý respondent je z jiné organizace, jejich výběr byl náhodný. Všem jsem položila šest otázek. Zjišťovala jsem jejich proškolení, vybavení a zkušenosti se zástavou krvácení. Dále jsem se ptala na spokojenost s vybavením a znalost turniketu C-A-T. Členové dotazovaných organizací mohou, díky své výbavě a proškolení, využít všechny základní metody zástavy krvácení. Konkrétně to je tlak v místě rány, stisknutí tlakového bodu, nasazení tlakového obvazu a zaškrcení. Z porovnání vybavení jsem zjistila, že výbava jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se liší pouze v turniketu C-A-T, fixačním pánevním pásu a hemostatických gázách.
Porod dříve a dnes
SVOBODOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem porodnictví. Od prvopočátků, kdy bylo vše s porodem spjato něčím {\clqq}magickým, empirickým`` až po dnešní dobu, kdy je porodnictví podloženo mnoha fakty. Porodnictví prošlo obrovským vývojem. Péče o rodičku během porodu se neustále obnovuje. Nejprve se o rodící ženu staraly starší ženy z rodiny, které již sami porodily několik dětí a tak měly zkušenosti, které mohli předat dál. Dnes jsou to porodní asistentky, kdo se stará o ženu během porodu. Stejně jako dříve ženy rodičce blízké i porodní asistentky jsou dnes ženám na blízku a snaží se svými radami ženě porod ulehčit. Vývoj jde sice stále ku předu, ale základem je stále fakt, že porod je děj při kterém jde především o zdraví. Ať už se jedná o zdraví novorozence nebo ženy. Cílem šetření bylo zmapovat vývoj péče o rodící ženu. Metodikou výzkumu je polořízený rozhovor. První varianta rozhovoru byla připravena pro ženy rodící před 50 lety, ženy rodící před 20- 25 lety a pro ženy rodící v posledních 7 letech. Druhá varianta rozhovoru byla určena pro porodní asistentky různého věku. Při rozhovoru s ženami mě velice překvapil jednotný názor žen rodících před 20-25 lety, které se shodly na tom, že péče o ně a především přístup zdravotnického personálu k nim byl nepřiměřený. Ženy byly velice nespokojené. Především si stěžují na první dobu porodní, kdy musely ležet na lůžku- většinou s kapající infuzí. Naopak ženy rodící před 50 lety byli s péči během porodu spokojené. Největší spokojenost však udávají ženy rodící v těchto letech, které mluví o vstřícnosti a ohleduplnosti zdravotníků. Především zmiňují možnost volného pohybu v první době porodní, která před 20 lety nebyla ženám povolena. Rozhovory s porodními asistentkami potvrzují, že vývoj porodnictví jde ku předu. Porodní asistentky , které nastoupily do zaměstnání po roce 1990 mluví o zvyšování kompetencí na pracovišti, starší porodní asistentky mluví o opaku, říkají, že na začátku kariéry byly jejich kompetence mnohem větší než jsou dnes. Všechny porodní asistentky se však shodují na jednom- ženy v dnešní době jsou informovanější o porodu než ženy dříve. Bohužel jsou však někdy informacemi z internetu tolik přesyceny, že neví co si vybrat. Proto porodní asistentky doporučují předporodní kurzy při porodnici, kde přímo porodní asistentka z dané porodnice informuje ženy o možnostech a postupech při porodu, které doporučuje a praktikuje jejich porodnice. Z výzkumu tedy vyplívá, že péče o rodící ženu se neustále zlepšuje. A ženy jsou nyní s péčí velice spokojeny.
Ošetřovatelský proces u seniorů trpících bolestí
HÁKOVÁ, Eva
Abstrakt Stárnutí jej nezvratný a neopakovatelný biologický proces. Stáří je závěrečnou fází života. Dochází k involučním změnám tělesným a duševním. Mění se seniorovo sociální postavení. Pro období stáří je typická polymorbidita. Jde převážně o chronická onemocnění, provázená bolestí. Bolet je nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost spojená se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo je jako taková popsaná. (www.algos.cz) Vjem bolesti se nazývá nocicepce. Nefarmakologické postupy mají vliv na psychiku a tím pomáhají snižovat bolest. Tyto techniky zvyšují kvalitu života a zlepšují pohodlí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku nefarmakologického tišení bolesti u seniorů s ohledem na hodnocení bolesti v rámci ošetřovatelského procesu na oddělení následné péče a v domovech seniorů. Bylo zjišťováno, zda sestry používají nefarmakologické techniky tišení bolesti po předchozím zhodnocení bolesti. Použili jsme kvantitativní výzkum formou dotazníku. Bylo rozdáno celkem sto dvacet dotazníků. Celkem bylo použito ke zpracování osmdesát pět správně vyplněných dotazníků.Výzkumný soubor byl vybrán náhodným způsobem, který tvořilo čtyřicet jedna sester z domovů pro seniory a čtyřicet čtyři sester z léčeben dlouhodobě nemocných. Z domova pro seniory Hvízdal, bylo vráceno správně vyplněných, pouze třináct a z Domova pro seniory Máj jich správně vyplněných dotazníků odevzdalo šestnáct sester. Z domova pro seniory v Jičíně se vrátilo správně vyplněných dvanáct dotazníků. Sestry pracující v Gerontocentru Hostinné odevzdaly správně vyplněných dotazníků dvacet osm a sestry z LDN Lomnice nad Popelkou pouze šestnáct správně vyplněných dotazníků. Cíl bakalářské práce byl splněn. Hypotéza H1, sestry pracující na oddělení následné péče používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů po předchozím zhodnocení bolesti, se potvrdila, zatímco hypotéza H2, sestry pracující v domovech seniorů, používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů bez předchozího zhodnocení bolesti se nepotvrdila.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.